Live : rozhovory s hudebníky, kteří hráli v Praze v letech 1990-2004

Detailní popis produktu

ive - Rozhovory s hudebníky, kteří hráli v Praze v letech 1990-2004 - Dědek Honza Mick Jagger řekl: „Ukažte mi kluka, kterej nechtěl bejt rock´n´ rollovou hvězdou, a já vám ukážu lháře.“ A ukažte mi kluka, kterej by si nechtěl pokecat s Mickem Jaggerem a ukážu vám lháře já. Ale ukažte mi kluka, kterej s Jaggerem a Richardsem, Suzane Vega, Paulem Simonem nebo Jamesem Brownem opravdu mluvil a ukážu vám Dědka. Honzu Dědka. Probíral jsem se rukopisem této knihy v posledních týdnech, kdy pozoruhodně zrychlil čas. Namátkou – dvacet pět let od založení Psích vojáků, čtyřicet pět let Semaforu, dvacet let Baletní jednotky Křeč v Bráníku a padesátiny Standy Hložka se Standou ve Strakovce, Michael Kocáb je dědek, Plastici vzpomínají na Nově… V pondělních Lidovkách očekávám přílohu k sedmdesátinám Anety Langerové… Naštěstí dnes v noci přechod na zimní čas, uspořená hodinka. Live rozhovory Honzy Dědka jsou pozastavením v tom spěchu. Jejich autor, stylizující se tak přesvědčivě do infantilního narcise a exhibujícího drsňáka, už patnáct let přibližuje ty báječné hajzly a samožery, mudrlanty a magory, budoucí hysterky a bývalé feťáky, bez nichž by život nejenom mé generace byl o tolik chudší. Není to úžasná představa - český novinář s modrými nehty, míjený na Páté Avenue kolemjdoucími bez povšimnutí? Mluvím o té sázce s Mikem Stipem z R.E.M (rovněž s modrými nehty). A co ten doslova neuvěřitelný telefonát s Glenem Matlockem ze Sex Pistols? Doslova litanie nad ztraceným dětstvím! Člověk se směje a skoro by řekl: „To už kecáš, Dědku!“, kdyby něco takového šlo vymyslet. A nebo si představuji stařičkého zpovědníka, jak klimbá u svého kazeťáku s oranžovými knoflíky a otravuje ostatní obyvatele hospicu věčným: „Happy Birthday, Honza! HAPPY BIRTHDAY, HONZA!!“, v podání dávných hvězd Suzane Vega, Cindi Lauper a dalších… Někdy sice i Dědek vyměkne a nevpálí Siru Paulovi naplno, že na Lennona prostě nemá. Někdy ho rozhodí akcent a bílé kalhotky Karoliny Kurkové (ale ukažte mi kluka, který…), tak, že rezignuje na svoji práci. Ale tento výbor, nebo rockerštěji výběr, žádnou hlušinu neobsahuje. Prostě to ten hajzl umí! A já mu gratuluju. Honza Hřebejk, režisér P.S. Nejpovedenější je ovšem ten rozhovor s Hendrixem! Takže čtěte opravdu pečlivě!