Naděje umírá poslední : vlastní životopis

Detailní popis produktu

V listopadu 1992 se slovenský a český národ i světoví politici rozloučili s Alexandrem Dubčekem. Jeho tragická smrt předznamenala konec společného státu Čechů a Slováků, s nímž až dokonce spojoval svůj osud. Dubčekův životní příběh je neobyčejný a prostý zároveň.Prostý proto, že v něm nejsou žádná tajemství. Žil podle svého přesvědčení a dělal to, čemu věřil. Neobyčejný proto, že se objevuje v popřední zájmu veřejností tehdy, když se něco dělo. Stal se nejen symbolem, ale i skutečným spolutvůrcem zázraku zvaného Pražské jaro 1968. A byl také při proměně naší společnosti v letech 1989-1992. Není to dost na jeden život?

Dubček se narodil v roce 1921 v Uhrovci, v témž domku, kde se narodil velikán slovenské historie Ludovít Štúr. Svá dětská léta prožil s rodiči v Kirgizii. Když pak koncem války viděl, že je třeba každé ruky k osvobození od fašistů, nezaváhal a odešel pomoci Slovenskému národnímu povstání. Věřil snům svých rodičů o bohaté a sociálně spravedlivé společnosti. Věřil své vizi, pro ni pracoval, když stoupal po žebříčku politické kariéry. Ani on se nevyvaroval některých omylů, ale vždy se je snažil napravit další neúnavnou činností. Úspěchy i porážky dál formovaly jeho politické postoje a krystalizovaly jeho charakter. Dubček nepodlehl svodům a mámení moci. Nepřestal věřit v tvořivé schopnosti lidí a národů. A tak pro něj atraktivní politikou byla jen ta, která je schopna otevřít pro tyto tvořivé síly dostatečný prostor. Pro Dubčeka byla politika službou lidu a národu. Kniha jeho vzpomínek je toho svědectvím. Pojem Pražské jaro 1968 je ve světě dobře znám. Snad Dubčekova autobiografie pomůže k tomu, aby i u nás pozvolna minulo ovzduší malicherných snah hledat a ukazovat jen stíny doby, s níž je Dubčekovo jméno spojováno především. Před očima schopnýma postihnout nejen stíny, ale i dílo pak vyvstane skutečná velikost Pražského jara.